Bachovy esence

Bachovy esence

Bachovy esence

 
Míchám pro své klienty Bachovy esence přesně na míru, to znamená podle potřeb daného klienta.  Bachovy esence míchám z originálních esencí Dr. Bacha. Míchám do lahviček o velikosti 30 ml. Pro konzervaci používám trošičku kvalitního alkoholu (Brandi). 
 
ZDARMA nabízím konzultaci – vystestuji pro Vás přesně jaké esence potřebujete namíchat na Váš problém.
Cena za lahvičku namíchaných esencí je 350,- Kč. Esence je možné zaslat i poštou.
 
Veškeré informace o Bachových esencích, co pro Vás míchám, najdete na mých nových stránkách věnovaných právě jen Bachovkám.
 

K čemu jsou vhodné Bachovy esence???

Bachovy esence pracují hlavně s našemi emocemi, na jemné rovině odstraňují duševní napětí, čímž vnášejí do života harmonii a vyrovnanost. S Bachovými esencemi nedochází k potlačení negativních pocitů, ale k jejich přeměně na pozitivní postoje. Velmi dobře fungují esence u dětí. Je to taková pomoc z přírody, Dr. Bach objevil 38 květů, každý pro specifický emocionální a mentální stav. K tomu ještě vytvořil kombinaci pěti květů (Rescue Remedy – krizová esence), určenou pro náročné a obtížné situace.

Užívání esencí: 

Kapky se užívají 4x denně 4 kapky. Je vhodné s nimi začínat a končit den, to znamená, že si esence vezmeme hned ráno po probuzení a večer těsně před usnutím. Nejlépe působí, pokud si je nakapeme pod jazyk a necháme je pár sekund působit než je spolkneme.

STRUČNÝ PŘEHLED ÚČINKŮ JEDNOTLIVÝCH BACHOVÝCH ESENCÍ

Stručný přehled účinků jednotlivých esencí:

Tento přehled jsem napsala velmi stručně, aby byl přehledný. Slouží pro prvotní orientaci v esencích. Níže je napsán nejdříve název esence a pak její účinky (její působení) na psychiku člověka.

  1. Řepík lékařský (Agrimony) – Ukrývání trápení za usměvavou tváří, přetvářka.
  2. Topol osika (Aspen)– Nejasné, neznámé strachy, panika.
  3. Buk lesní (Beech)– Kritika, netolerantnost vůči ostatním.
  4. Zeměžluč lékařská (Centaury)– Přílišná horlivost pomáhat jiným, zneužitelnost, ovlivnitelnost.
  5. Rožec (Cerato)– Hledání rady a potvrzení u ostatních lidí, nedůvěra vůči vlastním rozhodnutím.
  6. Slíva třešňová (Cherry Plum)-Stach ze ztráty sebekontroly, velké vnitřní napětí.
  7. Poupě jírovce (Chestnut Bud)– Opakování starých chyb, neschopnost poučit se.
  8. Čekanka obecná (Chicory)– Dusivá a majetnická láska vůči druhým.
  9. Bílá lesní réva (Clematis)– Zasněnost, netečnost, nedostatečný zájem o přítomnost.
  10. Plané jablko (Crab Apple)– Pocit nečistoty a méněcennosti.
  11. Jilm (Elm)– Přílišná zodpovědnost, obavy z nezvládnutí úkolu.
  12. Hořec nahořklý (Gentian)– Poraženost, sklíčenost, zklamání.
  13. Hlodaš evropský (Gorse)– Veliká beznaděj, zoufalství.
  14. Vřes obecný (Heather)– Zaujatost svým problémem, soustředění se na sebe.
  15. Cesmína ostrolistá (Holly)– Závist, nenávist, hněv, žárlivost.
  16. Zimolez kozí list (Honeysuckle)- Neschopnost odpoutat se od minulosti.
  17. Habr obecný (Hornbeam)– Mentální vyčerpání, odkládání povinností.
  18. Netýkavka žláznatá (Impatiens)– Netrpělivost, uspěchanost, nesnášenlivost pomalosti.
  19. Modřín opadavý (Larch)– Nedostatek sebevědomí, strach něco zkusit.
  20. Kejklířka skvrnitá (Mimulus)– Fobie, strach z konkrétních věcí nebo situací, plachost.
  21. Hořčice polní (Mustard)– Smutky, melancholie, deprese.
  22. Dub letní (Oak)– Pro silné lidi, kteří bojují dál i přes vyčerpanost.
  23. Oliva (Olive)– Extrémní vyčerpání těla a duše.
  24. Borovice lesní (Pine)– Sebeobviňování, výčitky, pocity viny.
  25. Červený kaštan (Red Chestnut)– Přílišné obavy a péče o druhé.
  26. Devaterník penízkovitý (Rock Rose)– Hluboké obrovské strachy, panika.
  27. Voda z léčivých pramenů (Rock Water)– Přísnost k sobě, strnulost, sebepotlačení
  28. Chmerek roční (Scleranthus)- Nerozhodnost, nejistota, pochybnosti o vlastním úsudku.
  29. Snědek okoličnatý (Star of Bethlehem)– Následky psychického i fyzického traumatu.
  30. Jedlý kaštan (Sweet Chestnut)– Beznadějné zoufalství, mučivá úzkost, destrukce.
  31. Sporýš lékařský (Vervain)– Přílišné nadšení, přehnaný idealismus.
  32. Vinná réva (Vine)– Dominantnost, snaha ovládnout, velká ctižádost.
  33. Vlašský ořech (Walnut)– Přecitlivělost vůči změnám a vnějším vlivům.
  34. Žebratka bahenní (Water Violet)- Hrdost, pocit nadřazenosti, povýšenost.
  35. Bílý kaštan (White Chestnut)- Nechtěné zacyklené myšlenky.
  36. Sveřep větevnatý (Wild Oat)- Nejistota ohledně správného životního úkolu.
  37. Planá šípková růže (Wild Rose)– Rezignace, apatie.
  38. Žlutá vrba (Willow)- Zatrpklost, pocity křivdy, skrytý hněv.
  39. Krizová esence (Rescue Remedy)- 5 esencí dohromady, přináší podporu a pomoc v obzvláště stresových situacích a krizích.

Edward Bach (1886-1936) byl anglický lékař, který předběhl svojí dobu. Došel k poznatkům, se kterými pracuje dnešní psychosomatika a alternativní medicína. Ve své knize Uzdrav se (1931) přináší výpověď o tom, že fyzická nemoc vzniká, když člověk není v souladu se svým duševně-duchovním směřováním. 

Dr. Bach se narodil v Moseley v Anglii v rodině továrníka. Poté, co v 16 letech ukončil školu, pracoval tři roky ve slévárně mosazi u svého otce, aby si vydělal na studium medicíny.  Po studiu medicíny pracoval nejdříve jako chirurg-traumatolog, to ho ale moc neuspokojovalo. Protože se u něj začali objevovat zdravotní problémy pustil se do studia imunologie a začal pracovat jako asistent bakteriologie v londýnské nemocnici a jeho výzkumy se týkaly především střevní flóry. Zde objevil sedm typů střevních bakterií, které lze využít jako očkovacích látek, a tento objev mu vynesl uznání v lékařských kruzích. V roce 1917 vážně onemocněl, zkolaboval vinou vnitřního krvácení a musel podstoupit vážné operace. Lékaři mu dávali jen malou naději na přežití-jen několik měsíců. On byl ale odhodlán, z nemoci se uzdravil a zakousl se ještě více do práce. Horlivě pracoval a pozoroval své pacienty. Velice brzy zjistil, že u každého pacienta se objevují jiné reakce na stejnou nemoc a stejný způsob léčby určité nemoci vyvolává u každého pacienta rovněž odlišné reakce. Proto se v jeho praxi stalo prioritou léčení člověka, jako individuality.

V březnu 1919 pak nastoupil do Londýnské homeopatické nemocnice. Zde se seznámil s prací homeopata Samuela Hahnemanna. V Hahnemannově Organonu našel potvrzení, že střevní bakterie, které on sám již objevil a definoval, jsou identické s Hahnemannovým popisem psoriatického miasmatu. To vedlo Bacha k přípravě homeopatických očkovacích látek, které používal pro své pacienty. Takzvané homeopatické nosody brzy vynesly Bachovi velkou popularitu a uznání u jeho kolegů. Bachovy nosody jsou známé a v medicíně se používají dodnes.

V té době už měl Dr. Bach svou vlastní ordinaci ve Harley Street v Londýně a zde se ještě intenzivněji zabýval zkoumáním lidské psychiky, nálad a postojů a hledal vhodné přírodní prostředky k léčení svých pacientů. Zjistil, že ne všemi nosodami může léčit chronické nemoci. Proto hledal dál další „čisté přírodní“ prostředky, jimiž by mohl nemocným a trpícím navrátit radost a naději do života. V polovině dvacátých let minulého století byl dr. Edward Bach jedním z nejvyhledávanějších londýnských lékařů. Pro něho samotného ale tento úspěch moc neznamenal. Když kolem roku 1930 jeho lékařská praxe dosahovala vrcholu, rozhodl se svou ordinaci a laboratoř v Londýně prodat, odstěhovat se úplně na venkov, do svého oblíbeného Walesu a v tichu a klidu přírody dále hledat přírodní léčebné prostředky. Pozorování lidí, jejich projevů a chování, ho vedlo k tomu, že hledal rostliny, které by svými energetickými vibracemi odpovídaly lidským náladám a reakcím a působením své energie byly schopné tyto nálady a stavy korigovat. Byl přesvědčen, že když člověk odstraní ze své duše špatné postoje, přiblíží se svému vnitřnímu štěstí a posléze i úplnému uzdravení. V rostlinách viděl sílu, kterou příroda poskytuje lidem, aby žili v harmonii se sebou samými a tím pádem i se svým okolím.

V roce 1934 se Bach přestěhoval do Mount Vernonu, který dodnes zůstává sídlem známého Bachova centra. Nadále neúnavně pracoval, objevoval nové rostliny, připravoval z nich esence, psal články do různých časopisů, přednášel, ošetřoval pacienty, kteří k němu docházeli z blízkého okolí. Jeho intuice a senzitivita byly vysoce  vyvinuté – stačilo, aby si položil na jazyk nějakou rostlinu, a dostavily se u něj symptomy, které tato rostlina zprostředkovávala skrze svou energetickou hodnotu či své vibrace. Mateřská tinktura pro originální Bachovy esence se pořád ještě připravuje ručně v Bachově centru v Mount Vernonu z květů a rostlin tamější zahrady, načež ji homeopatická firma Nelsons v Londýně za dodržování stanovených předpisů a návodů podle dr. Bacha rozdělává dál do zásobních lahviček, které se distribuují do celého světa.

Začátkem roku 1936 považoval Bach svou práci na hledání správných rostlin pro uzdravení člověka za naplněnou a dokončenou. 27. listopadu 1936 Bach v nedalekém městečku Didcot umírá. V úmrtním listu je jako příčina smrti uvedeno srdeční selhání.